Slovo architekta

Studio QARTA Architektura

Architekti ze studia QARTA Architektura již přes 20 let navrhují úspěšné projekty, od veřejných prostorů přes interiéry až po rezidenční projekty.

Své návrhy zakládají na tradičních postupech obohacených o aktuální trendy, nejnovější technologie a udržitelná řešení. Tím dávají vzniknout nadčasovým projektům reflektujícím moderní životní styl. Důraz kladou zejména na propojení estetičnosti a funkčnosti.

Více o studiu

Urbanismus

Základním atributem, který formoval návrh projektu, bylo vytvořit plnohodnotnou městkou čtvrť v zeleni. Unikátní možnost novodobého zahradního-lesního města.

Místo, kde se bude dobře bydlet. Kde budou lidé moci nakoupit, jít na kávu, odvést dítě pěšky do školky, pracovat a trávit volný čas v přírodě a okolních lesích. Cítit se dobře, cítit se doma.

Vytvořit tyto podmínky znamenalo mimo jiné napojit lokalitu na kompletní dopravní infrastrukturu – včetně městské hromadné dopravy, příjezdových cest pro automobily, cyklotras i pěších stezek.

Dobře a promyšleně propojit čtvrť s okolím, umístit zde menší obchodní jednotky, školku a dům s pečovatelskou službou. To vše v příjemném drobném měřítku, v zeleni, s dobrou prostupností, ale zároveň s důležitou adresností. A vzhledem k rozsáhlému území také s orientačními body včetně náměstí.

Mesto za rohem - back Koncept Lesního města

Bydlení v zeleni

Návrh vychází z koncepce zahradního-lesního města (bydlení v zeleni) v moderním pojetí architektury a urbanismu. Tomu odpovídá celý koncept řešení veřejných a polo veřejných ploch. Z okolní krajiny jsme chtěli převzít to, co je pro ni typické. Proto všude používáme pouze dřeviny, které se vyskytují v okolních lesích a na loukách. Tím jsme chtěli náš návrh propojit s okolní krajinou, jakoby se sousední lesy přelily do námi navržených ulic a předzahrádek. Vše je umocněno příjemným měřítkem nízkých domů.

Původně jsme svažitý terén vnímali jako nevýhodu, kterou jsme v průběhu návrhu přetvořili v náš prospěch. Prudké svahy, které se všude v okolí vyskytují, v kombinaci s nízkopodlažní zástavbou umožnily výhledy do sousedních lesů.

Koncepčně je území rozděleno na dvě rozevírající se plochy (západní a východní část). To nám umožnilo prolnutí našich veřejných prostor s okolní zelení. Domy záměrně nejsou umístěny do pravidelných linií. Ulice svou klikatostí evokují lesní pěšiny, na které také v několika místech navazujeme.

Tyto plochy generují základní linie se dvěma úhly natočení. Linie jsou orientovány ve směru sever-jih tak, aby základní orientace domů byla západ-východ. Linie-osy domů jsou od sebe vzdáleny natolik, aby bylo zachováno příjemné měřítko. Do takto vytvořeného rastru jsme umístili hmoty budov, přičemž jsme kladli důraz na příčnou a podélnou prostupnost území. Prostupnost v příčném směru je umožněna centrální částí území (náměstím) a uličními profily. Podélnou prostupnost zajišťuje liniový park.

Klíčovým faktorem pro takto vytvořený koncept urbanismu je dodržení převažující podlažnosti třech nadzemních podlaží, vyjma náměstí, kde jsou umístěny čtyřpodlažní objekty a dominanty jakožto orientační body území. V centrální části náměstí jsou umístěny nejvyšší budovy – budova E1 o výšce sedmi nadzemních podlaží a budovy E4, F2 a F4 o výšce šesti nadzemních podlaží.  Tento přístup vytváří z lokality příjemný prostor zahradního-lesního města.

Součástí návrhu bylo také využití technologie Smart city pro dosažení energetické a uživatelské efektivity území. Dešťové vody jsou svedeny do povrchových retencí (poldrů) a dobře se doplňují s vlhkostí zdejších lesů.

Volnočasové vyžití

V rámci celého konceptu byl kladen důraz na to, aby byla značná plocha věnována vegetaci. Tou je v rámci zastavitelných ploch vymezeno minimálně 40 % a slouží jakožto plochy veřejného prostranství, které poskytnou obyvatelům prostor pro oddych a rekreaci. Vznikly tak například parky, dětská hřiště a další zákoutí vhodná pro odpočinek.

Veřejné plochy jsou vhodně doplněny o městský mobiliář – lavičky, odpadkové koše, stojany na kola a informační prvky. Lavičky slouží nejen jako příjemné pozadí pro provoz na ulici, ale i k posezení v zeleni.

Důležitým prvkem návrhu jsou plochy pro volnočasové aktivity. Tyto zpevněné plochy slouží jako prostor pro míčové hry v podobě víceúčelového chráněného hřiště, ale také jako dětské hřiště s prolézačkami. Hřiště na míčové hry je středně velké a po jeho obvodu jsou instalovány ochranné konstrukce z textilní síťoviny. Mobiliář hřiště zahrnuje branky a diváci či rodiče mohou hru sledovat z pobytových schodů.

Dětské hřiště je situováno v severozápadní části území a díky svému vybavení je vhodné pro děti různých věkových kategorií. Mobiliář je tvořen prvky s geometrickou formou. Primárním materiálem je dřevo – prioritně dřeviny vyskytujících se na Liberecku. Umělecky pojatý vzhled herních prvků je přidanou hodnotu k herní funkci a zajišťuje estetické dotvoření exteriéru.

V blízkosti hřiště pro míčové sporty se nachází také workoutový park, který je nejrozsáhlejší sportovní plochou a nachází se na severu území. Nepravidelný tvar workoutové stezky umožnil umístit jednotlivé zpevněné plochy do protilehlých míst, a vyhnout se tak monotónnímu tvaru hřišť. Každé ze cvičišť je jinak zaměřeno a vybaveno odlišnou sestavou workoutových prvků. Cvičební stroje svým přírodním vzhledem harmonicky zapadají do okolí.

Mesto za rohem - back Smart City - Kunratická

Architektura

V porovnání s nepravidelným urbanismem jsou na domech navrženy fasády v pravidelném rastru, který je odkazem na drsnost a strohost zdejšího kraje. Jednotný princip fasád domů má za cíl výrazově sjednotit území do kompaktního celku. Rastr domů není pouhým výrazovým prostředkem. Je vytvořen z nosného systému obvodových stěn a okenních výplní. V případě subtilního rastru bez parapetů se jedná o vazbu, která odkazuje na hrázděné stavby typické pro historické domy v Libereckém kraji.

Ty měly taktéž pravidelný nosný rastr (z dřevěných trámů) s variacemi výplní jednotlivých polí. Nejstarší dochované a stále stojící obytné stavby s hrázděným patrem v České republice nalezneme právě v Liberci a jeho nejbližším okolí a některé z nich se datují již na počátek 18. století.

Fasády Nová Kunratická

Základní princip rastru byl následně materiálově členěn, přičemž použité materiály vycházejí z charakteru okolí. Zvolili jsme materiály rozličných struktur a barev, díky čemuž území působí vizuálně jednotně, ale ne monotónně. Volbou kontrastujících materiálů a barev zvýrazňujeme celý koncept fasády. Z vnějšího pohledu v první řadě vystupuje jasný rastr a prázdná místa ponechávají prostor kompozici skleněných výplní a volbě povrchového materiálu panelů.

Materiály Nová Kunratická

Materiálem zvoleným pro vyšší standard je obklad z cihelných pásků červenohnědé barvy a panely z perforovaného plechu. Pro nižší standard jsme zvolili povrch rastru v bílé omítce s panely z cihelných pásků nebo v drážkované omítce v tmavém odstínu šedé. V přízemí objektů ve středu lokality (budovy F1, F2 a E1, E2, E3) jsou navrženy retaily, které jsou z větší části s prosklenou fasádou, čímž jsou vizuálně lépe propojitelné s náměstím.

Záměrem bylo vytvořit ve středu území piazzettu jakožto veřejný prostor pro setkávání místních obyvatel a pomyslné těžiště s dominantami. K objektům se společným suterénem, které jsou z pohledu ulice odděleny hmotou, jsme přistupovali jako k celku a mají koncepčně i materiálově stejně řešenou fasádu.